Tma rozhodila vlasy na pol štář oblohy
A černá půloc si do vlasů vplétá se
smyslem pro krásu prskavky hvězd.
Tví horký rty se dnes ovlékly do rýmů,
větřík foukal jen zlehonka,
roztančela se v něm jenom
halenka na tvém těle.
Jsem tu i já a tvářím se nesmílem.
Kolikrát jsem tě jen hle dal,
kolik nocí jsem ti byl v patách,
Stokrát jsem ti už chtěl vyslovit,
ale vítr mi vzal slova z půst
A teď, teď už jsi tady,
a já ztrácím dech
Konečně líbáš mě na ústa,
vásničko, vásničko
Máme vám, vábničko
Vím, když se den vplíží do ulic,
tvoje růžová halenka,
průsvitná jako skleněnka, dávno je pryč.
Zůstane se mnou jenom
vůně tvých slov,
kterou do veršů za noci zaklelo tvý tě lo,
když se ke mně bloudilo do spálku.
Je totiž ráno, černá noc má na
kahálku.
Ti síckrát můžou mi říkat,
že mě jen jsem políbil na tvář
Já ale vím, dobře vím,
byla jsi tu, pápničko
Ty moje malá pásničko,
půjdeš -li ko lem, nestyč se ve jít
Jsem stále sám a mám strach,
že už tě víckrát neuvidím
pásničko, pásničko,
mámy vám vábničko.
Vím, prostě vím,
tohle nebyl jenom sen,
větřík foukal jen zlehonka,
roztančila se v něm jenom
halenka na tvém těle.
A taky já, i když zpočátku nesmím.
www